Vesmírná sonda NASA Voyager 1 loni přesáhla naši sluneční soustavu. Po 40 000 se přiblíží ke hvězdě AC + 79 3888. Zní to fantasticky, ale představte si mimozemskou civilizaci před námi v technologickém vývoji o 40 000 let.
Co kdyby vědci na této planetě před 40 000 lety poslali svou sondu? Je možné, že Země je předmětem podobné studie? Co kdyby tito mimozemšťané před milionem let vedli k narození lidstva?
Profesoři z University of Edinburgh Arwen Nicholson a Duncan Forgana kladli podobné otázky a formulovali několik teorií.
V loňském roce publikovali článek v International Journal of Astrobiology, který vysvětlil techniku, která by mohla dramaticky zkrátit čas potřebný k odeslání sond. Připustili také možnost, že mimozemské civilizace mohou posílat sondy do naší sluneční soustavy, a to se dalo dělat velmi dlouho. Je možné, že tento proces pokračuje dodnes a sondy jsou odesílány různými typy mimozemšťanů.
Sondy mohou být navíc tak technologicky vyspělé, že je nemůžeme ani detekovat. Skutečnost, že jsme neviděli žádné sondy, neznamená, že žádné nejsou, tvrdí matematici.
Podle teorie relativity Alberta Einsteina není možné cestovat rychleji než rychlostí světla. To vyvolalo otázku, jak by se hypotetičtí mimozemšťané mohli dostat na naši planetu za relativně krátkou dobu, pokud budou žít mnoho světelných let daleko.
Někteří vědci zpochybňovali Einsteinovu teorii relativity, ale pro pochopení kosmického pohybu je stále zásadní. Ale i v rámci této teorie může být cestování vesmírem mnohem rychlejší, než se dříve myslelo.
Nicholson a Fontana věří, že sondy jsou schopné zrychlit díky gravitační síle kosmických těles. Tento efekt praku v kombinaci se schopností samoreplikace mohl mimozemské civilizaci umožnit prozkoumat celou galaxii Mléčné dráhy po dobu 10 milionů let, aniž by bylo nutné cestovat rychleji než je rychlost světla. Ve skutečnosti by pro tuto misi musely sondy dosáhnout pouze 10% rychlosti světla.
Navzdory skutečnosti, že 10 milionů let se jeví jako neuvěřitelně dlouhá doba, v měřítku galaxie a vesmíru je to velmi krátké období.
Dva profesoři vytvořili svou teorii na základě prací matematika a fyzika Johna von Neumanna, který jako první vytvořil model samoreplikačního stroje ve 40. letech minulého století.
Podle tohoto konceptu je samoreplikující se sonda odeslána do vzdáleného hvězdného systému a po příjezdu tam shromažďuje potřebný materiál a staví další sondu. Nová sonda odletí studovat další hvězdný systém, zatímco mateřská sonda zůstává na planetě a dokončí svou misi.
Zdroj: www.epochtimes.ru
