Četné vědecké objevy naznačují, že na starém Marsu bylo vlhké podnebí a na povrchu planety tekly vodní řeky. S tím vším se věří, že v minulosti bylo Slunce o třetinu chladnější, takže se astronomové velmi dlouho snažili vytvořit model vývoje planety a reprodukovat scénáře, podle nichž by na Marsu bylo dostatek tepla, aby voda zůstala v kapalné formě.
Současná teorie hlavního proudu je ta, že planeta měla v atmosféře hustší vrstvu oxidu uhličitého, která vytvořila jakousi „skleníkovou deku“, která v minulosti přispěla k nárůstu teploty na Marsu. Podle nové analýzy dat z rovníku Curiosity však Mars před 3,5 miliardami let na to neměl dostatek oxidu uhličitého, to znamená, že k rozmrazení ledovců prostě nebyla nutná žádná teplota.
Navzdory skutečnosti, že rover objevil skály jednoho z marťanských jezer a předpokládané prostředí pro mikroorganismy, Curiosity ve vzorcích neodhalil uhličitanové materiály, což naznačuje, že v době existence jezera před 3,5 miliardami let byla přítomnost oxidu uhličitého na planetě bylo celkem bezvýznamné.
„Byli jsme ohromeni nedostatkem uhličitanových minerálů v sedimentárních horninách, které studoval rover,“ řekl Thomas Bristow z Ames Research Center NASA.
V případě, že jezera na Marsu byla v minulosti skutečně v kapalném stavu, je díky tomuto objevu otázka příčin rozmrazování ledovců mnohem akutnější. Podle vědců to naznačuje existenci odlišného scénáře vývoje atmosféry na Marsu v minulosti, který dosud nebyl zkoumán.
Zdroje: NASA
