Nakonec se astronomům podařilo identifikovat zdroj záhadných krátkých výbuchů rádiových vln – ukázalo se, že jde o věkovou trpasličí galaxii vzdálenou více než 3 miliardy světelných let od Země.
V roce 2016 bylo díky vývoji softwaru pro vysokorychlostní záznam dat a analýzu dat v reálném čase detekováno celkem devět světlic za měsíc, což stačilo k vyhledání zdroje do desetiny obloukové sekundy. Největší evropské a americké rádiové interferometrické pole jej následně přesně identifikovalo s přesností na setinu obloukové sekundy, a to na ploše asi 100 světelných let.
Hluboké zobrazení oblasti pomocí severního dalekohledu Gemini na Havaji odhalilo opticky slabou trpasličí galaxii, která neustále vyzařuje rádiové vlny nízké úrovně, typické pro galaxie s aktivním jádrem, které ve svém středu skrývá supermasivní černou díru. Bylo také zjištěno, že galaxie má nízký index prvků jiných než vodík a hélium, což vedlo astronomy k myšlence, že galaxie byla vytvořena ve středním věku vesmíru.
Podle astronoma Casey Lowe z Kalifornské univerzity v Berkeley naznačuje přítomnost rychlého rádiového záblesku v tomto typu trpasličích galaxií souvislost s dalšími energetickými událostmi, ke kterým dochází v podobných trpasličích galaxiích. Poznamenal, že zde mohlo dojít k extrémně jasným explozím hvězd, nazývaným superluminální supernovy, a příčinou těchto gama záblesků mohly být vysoce magnetizované a rychle rotující neutronové hvězdy, známé také jako magnetary. Neutronové hvězdy jsou považovány za husté kompaktní objekty vytvořené explozemi supernov, které jsou schopné emitovat periodické rádiové pulsy při jejich rotaci.
